Na lodi

Jeden horký letní den strávený plavbou po Baťově kanálu ze Spytihněvi do Uherského Hradiště. S dětmi, jak jinak. Za pár let, až ti naši rarášci povyrostou, se chystáme na hausbót;-).

Co by bylo léto bez malování

Stává se to pravidlem, už čtvrtý rok po sobě malujem - stropy, zdi. Tentokrát přišla na řadu chodba. Zdála se nám nedodělaná... To ona ale opravdu je. Chybí toho povíc. Parapet, sklopné židle z divadla, stoleček, lustr, botník. Úkolů je dost ještě na celý rok. Ale už jsme aspoň začali!

Šablona původního vzoru, který jsme na zdech našli.

Takhle nějak to u nás vypadá po 14 dnech. Kolik ještě zbývá?

Lážo plážo

Jedna letní taška ze zbytku už notoricky známé látky, jen tak k vodě.
Na zapínání, se třemi kapsami, do ruky či přes rameno. Nějak mám o tašky nouzi. Sním o pořádné do práce, na šití ale nezbývá skoro žádný čas. Tak aspoň tato rychlovka.

Dobře se mi nosí;-)

Léto!

   Posledních pár měsíců uteklo jako voda. Nestíhám fotit, nestíhám psát, šít, háčkovat... Na druhou stranu si ale každou chvíli hodně užívám, letní radosti jsou intenzivní. Janka vzala Inku na milost a konečně si začínají hrát, Inka brebentí o sto šest a už není problém se s ní domluvit, dokonce sama od sebe začala chodit na nočník. I přes některé nezdary je to každým dnem lepší, spotřeba plinek klesla na jednu noční. Za poslední dobu holky tolik vyrostly! 

   Hodně času trávíme na "zahrádce", v sadu právě dozrávají meruňky a první švestky, ze kterých nás dnes trochu bolela přejezená břicha. Třešně, jahody a rybíz jsem ani vyfotit nestihla, všechno u nás mizí rychlostí blesku.

   Čeká nás ještě pár výletů, možná i dovolená. A mě nová práce, už od srpna (!!!), ale taková se neodmítá. Bude to má premiéra, těším se i bojím zároveň. Času nebude nazbyt, kór když se k tomu zadařilo i doktorské studium. To jsou ti věční studenti! Takže honem honem, užít si ještě zbytku společného léta, než mě pohltí pracovní povinnosti.

Máme zahrádku v pytli

Opravdu a bez legrace. V centru města, ještě v hradbách, v malém kousku zeleně, která zůstala na nějaký ten rok uchráněna před velkolepými budovatelskými plány městských zastupitelů. Jo, a taky hned vedle hospůdky. ;-)

 Tomuto kousku Olomouce jsme úplně propadli. Bavíme se a baví nás to!

Za humny, aneb hurá na Sovinec

Vysvitlo sluníčko, na chvíli jsme zahnaly všechny virózy a vyrazily na výlet. Jako pravý přistěhovalec své nové okolí teprve poznávám, proto mě překvapilo, že skoro za humny jsou takové skvosty. Tentokrát hrad Sovinec! Vůbec se nedivím Jindřichu Štreitovi, že se usadil hned vedle hradu - tento kousek krajiny je nadmíru malebný.

S dětma jsme si prošly hrad, postupně rekonstruovaný po ničivém požáru v roce 1945, a počkaly na zahájení sezónní výstavy - sochy Jana Naše. Kdo si sem udělá výlet, určitě nebude litovat. Pokud to tedy nebude uprostřed dlouhé předlouhé zimy;-).

Nikde jsem nenašla cedulku "na vystavené exponáty nesahat", některé totiž k hraní přímo vybízely.

O jiné jsem se trochu bála...

Ale odešly jsme spokojené a příjemně kulturně unavené. 

Girlanda

Myslela jsem, že se pustím do šití, ale ne. Girlandu, tedy spíš girlandy, mám v plánu už dlouho - papírové i látkové. Rozhodně mě nenapadlo, že bych ji uháčkovala. A pak stačí kouknout na jiné blogy a tadá, háčkovaná je na světě!

Byla to rychlovka, cca za 4 hodiny nebylo co dělat. A Johanka má velkou radost, protože si přála uháčkovat něco pro sebe.

Kdybyste hledali návod, tak ten je krásný u Lucy z Attic 24 (zde klik).  Já vím, pořád samá Lucy;-). Už dám pokoj.

Krásný slunný víkend všem!