Jak jsem k nové tašce přišla

Na začátku všeho byla návštěva second-handu. Ty já totiž moc ráda. I když si zakazuju chodit tam příliš často, protože mám pocit, že některé kousky tam na mě vysloveně čekají. Jako tento kabát! Za 200 Kč! Neodolala jsem... Jen žádná z mých kabelek, které nyní musí dosahovat alespoň velikosti XL, se k němu nehodila. A pak jsem si vybavila jedno krásné echino z nejmenovaného e-shopu, kde jsou vlastně všechny látky "ach". Bylo jasno, kabelku jsem si musela ušít. Tadá!

 Jen pssst, že ten půlmetr látky byl dražší než kabát. Láska je láska!

Makový

 Velké poklady se dají objevit v místních obchodech se zbožím z druhé ruky. Ať již antikvariátech, Charitě, starožitnostech či jen sekáčích. Tyhle šatičky pro Inku jsem za pár korun koupila v jednom z nich. A asi z nich mám větší radost než ona kdy bude mít, ale prostě se na ně nemůžu vynadívat. Dokonce mě inspirovaly i k tvorbě dalších kytiček. Ta na obrázku bude zdobit Inčinu čelenku. A už i přesně vím, kde bude za parádnici. Na svatbě mé kamarádky;-).

 Tak snad vás tyhle barvičky taky trochu pohladí po duši!