Trvalo mi to dlouho, hodně dlouho. Ale přehoz na postel pro Janku konečně hotov. A takový, jak jsem si ho představovala. Je to dva roky, co jsem se naučila háčkovat, tak to výročí musím trochu oslavit. Třeba zase háčkováním, když mi ta chřipajzna nedá napít vína.

Květinkově...

Po dlouhé době se mi podařilo vyfotit něco dřív, než bylo předáno. Pravda, můj stroj se ani nenapracuje tolik jako dřív, práce a děti často k totálnímu vyčerpání stačí. A odměna v nedohlednu. Proto si občas musí člověk udělat radost sám. Třeba brouzdáním po stránkách s krásnými látkami. Odolávat nákupu je však těžké, kór když se s úžasnými vzory i materiály roztrhl pytel. Květinové  obecně v lásce nemám, ale jsem je ochotna vzít na milost při určité dávce stylizace. Tenhle je výjimkou - na první pohled jsem si ho zamilovala pro svůj retro nádech a set pro kamarádku byl na světě. A vůbec nevadí, že není zrovna jaro. Že?!

Proč jen je vždy tak hnusně, když fotím???

Jak jsem k nové tašce přišla

Na začátku všeho byla návštěva second-handu. Ty já totiž moc ráda. I když si zakazuju chodit tam příliš často, protože mám pocit, že některé kousky tam na mě vysloveně čekají. Jako tento kabát! Za 200 Kč! Neodolala jsem... Jen žádná z mých kabelek, které nyní musí dosahovat alespoň velikosti XL, se k němu nehodila. A pak jsem si vybavila jedno krásné echino z nejmenovaného e-shopu, kde jsou vlastně všechny látky "ach". Bylo jasno, kabelku jsem si musela ušít. Tadá!

 Jen pssst, že ten půlmetr látky byl dražší než kabát. Láska je láska!

Koupelnově

Dnes na trochu jinou notu, takovou tu běžnodenní, koupelnovou. U nás doma.
Když jsme rekonstruovali byt, měla naše představa nové koupelny velkorysejší parametry. Buď novodobá rekonstrukce historické koupelny s dobovými prvky, nalezenými v různých anticích, nebo naprostý jednoduchý, betonovou stěrkou upravený prostor se skleněnou příčkou sprchového koutu. Musím však přiznat, že obě varianty vzaly za své se ztenčujícím se rozpočtem či s nedostatkem dělníků, kteří s betonovou stěrkou umí pracovat. To, co jsme sami zvládli za linkou, se přeci jen s koupelnou nedalo srovnat. Samozřejmostí nakonec zůstaly jen dveře (repliky původních), které stejně jako v celém bytě nahradily druhotně osazené panelákové. Koupelna nese rysy kompromisu, ale nakonec se nanejvýš osvědčila. Za mě nejvíc vyhřívaná dřevěná podlaha!
S holkama jsme pak ještě celé odpoledne strávily dekorováním - stříháním a lepením kapek na zástěnu. Aby koupelna působila osobitěji, hravěji, prostě aby byla "naše". Prší nám teď v koupelně pořád. Už jen to světlo a pár doplňků...

Přivolávám jaro

Šál k jarnímu kabátku. Už aby to slunce začlo hřát!
"Granny" vzory mě nepřestávají bavit; i pro rychlý výsledek. Inspirace tady.
Co příště?

S háčkem...

Poprvé jsou holky zároveň nemocné, poprvé pořádně, poprvé s antibiotiky. 

V pauzách je čas i na malé radosti. Ruce nezahálejí. Přestala jsem myslet na všechnu tu nevyřízenou poštu v práci. 

Tu dárek na přání pro každým dnem nastávající maminku M. Nákrčník a čepice. Opět z Elian Creativ.

 

 

S háčkem v ruce

V každé volné chvilce, kdy zrovna nepadám únavou, zaměstnávám střídavě hlavu četbou nebo ruce háčkováním. Několik větších projektů se ne a ne dobrat konce, jiné, šťastně dokončené už stihly být předány jinam. Teď se po delší prodlevě znovu dostalo i na mé holky. Okouzlila mě totiž tato vlna -Elian creativ. Je to vlastně její zásluha. Už mám pár klubek i pro sebe, jen ve vínové.

 

Čepička háčkovaná dlouhým sloupkem, na uších a na krku prodloužena. Kytička dle návodu zde.

Drobnost pro radost

Kamarádce do tašky na drobnosti...
V kombinaci bavlny a koženky. Větší projekty bohužel zatím nemají šanci:-).

Lážo plážo

Jedna letní taška ze zbytku už notoricky známé látky, jen tak k vodě.
Na zapínání, se třemi kapsami, do ruky či přes rameno. Nějak mám o tašky nouzi. Sním o pořádné do práce, na šití ale nezbývá skoro žádný čas. Tak aspoň tato rychlovka.

Dobře se mi nosí;-)

Girlanda

Myslela jsem, že se pustím do šití, ale ne. Girlandu, tedy spíš girlandy, mám v plánu už dlouho - papírové i látkové. Rozhodně mě nenapadlo, že bych ji uháčkovala. A pak stačí kouknout na jiné blogy a tadá, háčkovaná je na světě!

Byla to rychlovka, cca za 4 hodiny nebylo co dělat. A Johanka má velkou radost, protože si přála uháčkovat něco pro sebe.

Kdybyste hledali návod, tak ten je krásný u Lucy z Attic 24 (zde klik).  Já vím, pořád samá Lucy;-). Už dám pokoj.

Krásný slunný víkend všem!

Jedna hotová

Konečně hotová deka pro miminko! No nevím, jestli mi všechno bude takhle dlouho trvat... A to mi hodně pomohlo počasí a to, že doma všichni marodíme.
U nás měla úspěch. Holky mi ji málem zabavily a A. už má jednu přislíbenou k Vánocům. To bych mohla stihnout, ne?! Tenhle vzor mě moc baví, takže ho určitě nedělám naposled.

 

Rozměr:  105 x 85 cm

Příze: Elian klasik, cca 10 klubek

Vzor: Granny Stripe podle Lucy z Attic 24 (zde klik)

Strávený čas: měsíc po večerech

Tak co příště?

Bez ouška

Trocha šití po delší pauze, tentokrát pro švagrovou Evu, která má ráda červenou. Z jahodové koženky, jen tak do ruky nebo přes rameno. Velikostně A4, uvnitř podšívka  se dvěma kapsičkami. Ouško bude, řetízkové. Jen mě zrovna trápí zánět dutin a ven se hned nedostanu;-).

Velkou inspirací jsou mi kabelky Mum Ray od Lucie Michalcové, nakoukněte. To je ještě jiný level!

 

Evi, vím, že tonto rok byl náročný, ale kolikrát se nám podaří dostat druhou šanci - začít znovu a líp?! Vypadá to, že Tobě ano. Držím pěsti!

Zase něco háčkuju...

Trocha oddychu od čtverečků a tentokrát háčkovaná deka pro miminko, pro Kubíka. Podle skvělého návodu od Luccy z Attic 24. Snad se jednou doberu konce. ;-) Nejraději bych háčkovala celý den, ale co vysvitlo slunce, není kdy.

Čtverečků už je téměř 100, takže už jsem skoro v půlce. Přidala se i máma, proto přibývají rychleji. Díky mami! Příště pro tebe, jo?!

Botník

Zase jeden starý krám, který u nás najde využití. Pamatuju si ho už jen jako dědovu skříň na nářadí a pak léta na chatě, kde ležel nevyužit. A mně se zdá, že na naše boty je jak dělaný. Ač se možná nezdá, je hodně zničený, ale v jádru netknut (dřevo červotoči odolalo). Brzy se do něj pustíme - trocha broušení, barvy, látky, pár nových polic.... Uvidíme. Zatím stojí na chodbě přede dveřmi, zanedlouho už snad vevnitř v té naší;-).

Čepička II

Inka jako modelka, aneb další čepička hotová. Původně jsem jí chtěla uháčkovat takovou s mušličkovým (vějířkovým) vzorem, ale po několikerém párání jsme to vzdala a výsledkem je toto...

foto: Štefan Berec

 Za mě tedy dobrý.
A tohle je naše čtvrteční obědová pauza s kamarády. Johanka řádí v lesní školce, Inka má mámu sama pro sebe. Užíváme si to všichni.

foto: Štefan Berec

Malé noční zákoutí

Než si pořídím pořádný noční stolek (vysněný k nakouknutí zde), inspirovaná různými recy-nápady jsem zrecyklovala už jednou zrecyklovaný starý šuplík, který do této chvíle sloužil holkám k uskladnění kostek. Novinovými ústřižky vylepené dno jsem přelepila látkou s puntíky, stačilo trochu Herkulese. A postavila k naší posteli. Zaplnit jej už nebyl nejmenší problém;-). Lampička byla prvním dárkem od mého muže a nadšení z ní mě neopouští ani dnes. Obrázek vedle je asi jedním z dvacítky, které ještě nevisí a které možná ani nebude kam pověsit. Tak aspoň takto...

Tady i se stropem - hodně tmavé:-(

A v celém kontextu

Projekt...

... s velkým P. Tedy alespoň pro mě. Nastala totiž doba, kdy trávíme čas převážně venku a z domova se stala spíš noclehárna. Inka je živější než kdykoliv před tím - neposedí, nepostojí, některé úkony zvládne i tisíckrát za sebou. V kombinaci s rostoucími zoubky je to skoro nesnesitelná kombinace. A mě z toho někdy čerti berou. Navíc holky ještě nedošly do fáze, kdy by se spolu zabavily, je to spíš o přetahování, křiku a často i pláči. Takže osvědčená metoda je trávit co nejvíce času venku v přírodě. I když z toho večer bývám unavenější než ony...

Ale, kdyby mi přeci jen zůstalo volných dvacet minut, našla jsem si zábavu. Chci uháčkovat přehoz na postel pro Johanku. Takový ten, co když přežije, odveze si jednou s sebou kdovíkam. Představu mám zhruba tuto, tak uvidíme, kolik měsíců mi to zabere (doufám, že let ne!). ;-). Zatím je má hromádka poměrně chudá. Počítám, že by mohlo stačit cca 220 čtverečků 10x10. S chutí do toho, že?!

Kočárkový tuning

Jeden z restů odškrtnut, nový potah na kočárek hotov. Musím ale přiznat, že největším nakopávačem byl pro mne blog Delia Creates, kde zrovna nedávno krok za krokem proměna kočárku pro panenku proběhla. Pro všechny zájemce odkaz zde. Já se jen volně inspirovala. Náš kočárek už byl v zuboženém stavu, takže holky nový potah náležitě ocenily - celé ráno se o kočárek tahaly :-). 

Takhle vypadal ten původní (tady už tedy po rozstříhání):

 A tady spokojená Janka. Komu září očka víc? :-)

Přeji všem krásný víkend!

Háčkuju!

Přála jsem si umět háčkovat. Hrozně moc. Ale nebyl čas (vlastně stále není), nebyla energie, nebyl prostor. V nemocnici byla ideální příležitost začít. A tak jsem se do toho pustila...
Tahle jarní čepička je pro Johanku, modelka ale spí, tak pózuje Inka. Je jí trochu větší, snad nevadí. Rozkvetla hezky. ;-)

Drobnost

Snad poprvé se mi podařilo zužitkovat vše do posledního kousku. A vytvořit svůj první mini-patchwork;-). Dlouho se ale u mě neohřeje.

Střih podle Bellet Fabrics love, zima 2013. Šito s láskou.