středa 6. dubna 2016

Tak nějak jarně...

... se cítím. Každý rok se mi ta zima zdá být delší a stále víc mi chybí hřejivé sluneční paprsky. Foťák zahazuji, snažím se užít si každé pěkné chvilky plnými doušky. Ale jaro mi nedá, abych si tu krásu nezaznamenala. Před domem už kvete magnólie, z pupenů kaštanům lezou malé krabaté lístky a všechny nás to táhne ven čím dál víc.

Třeba na jižní Moravu.
Ke Slavkovu...



 Do Mutěnic...



Do Mikulova za uměním, architekturou a na báječnou kávu s panem Závodným...



A do Rajhradu za Santinim.





Samo-spoušť!


Báječné to bylo!