... s velkým P. Tedy alespoň pro mě. Nastala totiž doba, kdy trávíme čas převážně venku a z domova se stala spíš noclehárna. Inka je živější než kdykoliv před tím - neposedí, nepostojí, některé úkony zvládne i tisíckrát za sebou. V kombinaci s rostoucími zoubky je to skoro nesnesitelná kombinace. A mě z toho někdy čerti berou. Navíc holky ještě nedošly do fáze, kdy by se spolu zabavily, je to spíš o přetahování, křiku a často i pláči. Takže osvědčená metoda je trávit co nejvíce času venku v přírodě. I když z toho večer bývám unavenější než ony...
Ale, kdyby mi přeci jen zůstalo volných dvacet minut, našla jsem si zábavu. Chci uháčkovat přehoz na postel pro Johanku. Takový ten, co když přežije, odveze si jednou s sebou kdovíkam. Představu mám zhruba
tuto, tak uvidíme, kolik měsíců mi to zabere (doufám, že let ne!). ;-). Zatím je má hromádka poměrně chudá. Počítám, že by mohlo stačit cca 220 čtverečků 10x10. S chutí do toho, že?!