středa 30. října 2013

Zlehka...

... probíhají přípravy na Vánoce. Další dárek hotov. Proč těch ženských v naší rodině není víc?


úterý 29. října 2013

pondělí 28. října 2013

43/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013".



Johanka v kaluži, oblíbná to zábava. (Fotka od kamaráda Štefana, který fotí, jako by mu foťák narostl místo ruky).
Inka chodí! A s kočárkem to dostává novou dimenzi.

sobota 26. října 2013

Před rokem...

Nejrychlejší rok mého života a Inčin první. První společný!


Radujem se a bojujem. Inka se má k světu, včera začala chodit, pády už nepočítám. Baví ji to. (Johanku už méně.) Dnešní noc strávila v podobné pozici jako na fotce před rokem, trápí ji 9. zoubek. Vzteká se i směje víc než jindy... Máma, af (haf), chi chi (či či) a eh (to) patří k nejoblíbenějším slovům. Ale rozumíme si;-). Den ze dne nám roste před očima. Je to tak dávno, co se vozila v hlubokém kočárku... Těšíme se na další společná léta!

Hodně stěstí, beruško!

úterý 22. října 2013

První vánoční dárek

Já vím, Vánoce jsou ještě daleko, ale znáte to, uteče to vždycky strašně rychle. Začínám s výrobou vánočních dárků a věcí do charitativní vánoční burzy. Jen doufám, že vlastnoručně vyrobené dárky udělají radost.
Taky musím přiznat, že s touhle taškou jsem se inspirovala na blogu u Rosy. Zkoumala jsem ji ze všech stran a dospěla k názoru, že pro jednoho člena naší nemalé rodiny (je nás hodně přes 20), je to ideální dárek. Snad to bude vidět taky tak a Rosa doufám toto malé plagiátorství odpustí. Koženka mě na poprvé trochu potrápila, musela jsem ji potřít křídou, aby klouzala pod patkou. Pro příště jsem poučena;-). Použila jsem zbytek látky z minulé tašky, dovnitř originální retro látku z charity podžehlenou skoro stejně pradávným festovním vlizelínem. A tadá, tady je!
Teď mě ale čeká to méně zábavné - uklízení, praní, žehlení, vaření... :-(. Jdu na to.



  

neděle 20. října 2013

Podzimní procházky

Na podzim, když tomu sluníčko dodá správného lesku, je krásně všude. Naše cesty však nejčastěji míří do parku či rozária, kde ještě v tuto dobu kvetou růže. Za pár dní nám ho ale zase zavřou.
Užíváme si podzimu, jak jen to jde. Bez tatínka, který každou volnou chvíli  tráví dodělávkami v novém bytě (a nemá jich zrovna moc), za to s Kubou nebo babičkou. Díky za ně!







 




 


42/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013".



S holkama na procházce, aneb krásný podzimní den.

pátek 11. října 2013

Inspirativní

Zase jednou okouzlena betonem...
Beton v interiéru mám ráda, ale jen málokdo ho umí zabydlet tak, aby nepůsobil studeně. Zrovna tady bych ale klidně mohla bydlet. Tahle neuhlazenost mi sedí.

Dům uprostřed jablečné farmy v Sebastopolu, Kalifornii, patří rodině, která se sem přistěhovala z New Yorku. Odtud jsou též architekti stavby - Anderson Anderson Architecture, kteří jim pomohli přenést prvky jejich původního loftového bydlení do nového domova. Vzdušnost a bezbariérovost byly podmínkou, stejně jako kanceláře a velká kuchyň, určená kromě vaření také k vlastní výrobě vína či olivového oleje... Sen!

Mnohoúčelový prostor, do kterého jsem se zamilovala"

Muž - vášnivý kuchař, umělec a prodejce starých knih o jídle a víně... a sběratel starožitností!







Beton, sklo, dřevo, umění, dobré jídlo a příroda - báječná kombinace!
Více čtení a fotografií na stránkách Dwell zde.

čtvrtek 10. října 2013

Čtvrteční návštěvní

Někdy je třeba trocha socializace. Popovídat si s kamarádkou, kterou jsem dlouho neviděla, trošku si postěžovat, ale hlavně se pořádně zasmát. Probrat společné záliby a vzájemně okouknout děti. Bylo to milé a rušné dopoledne. I koník si musel dát trochu kafe. :-)


středa 9. října 2013

41/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013".



Janka a Inka u nás v parku. V listí si vydrží hrát i hodinu.

čtvrtek 3. října 2013

Skoro úplně vymyšlený příspěvek

Po dlouhé době opět v kině. Po dlouhé době zážitek hodný sdílení. Studentský film na motivy Skoro úplně vymyšlené básně Charlese Bukowského. Poetické, krásné, smutné. Skoro úplně vymyšlený film! Z velké části točený v Olomouci, (neskromně) i v našem dosud neobydleném bytě.

...Víme, že Bůh je mrtev, řekli nám to, ale když jsem naslouchal tobě, nebyl jsem si jist...