pátek 29. března 2013

Věci s příběhem

 Tenhle Kristus vítá naše návštěvy. Už dlouho. Je to vlastně taková z nouze ctnost, není kam ho dát. Kdysi mi ho přinesl táta, který ho zachránil před plameny ohně. Někteří lidi totiž když rekonstruují, tak opravdu důsledně - tj. všechno staré spálí. A tak se ocitl u mě. Na symboly si sice nepotrpím, ale tohoto Krista mám ráda pro jeho omšelost a výraz. Vždycky si představuju, jak visel na zdi malého domečku a nějaká stařenka z něj pravidelně ometala prach...


U nás doma máme spíš opačný problém. Staré věci (natož knihy!) se přeci nevyhazují. V rámci rekonstrukce bytu se vše staré snažíme zachovat, či dokonce obnovit. A ačkoliv trvá dýl, výsledek bude myslím stát za to. Snad už letos;-).

A tady ještě velikonočně...


PS: Dveře jsou replikou původních, vyměněných v době komunismu za panelákové! No chápete to?!

úterý 26. března 2013

Makový

 Velké poklady se dají objevit v místních obchodech se zbožím z druhé ruky. Ať již antikvariátech, Charitě, starožitnostech či jen sekáčích. Tyhle šatičky pro Inku jsem za pár korun koupila v jednom z nich. A asi z nich mám větší radost než ona kdy bude mít, ale prostě se na ně nemůžu vynadívat. Dokonce mě inspirovaly i k tvorbě dalších kytiček. Ta na obrázku bude zdobit Inčinu čelenku. A už i přesně vím, kde bude za parádnici. Na svatbě mé kamarádky;-).


 Tak snad vás tyhle barvičky taky trochu pohladí po duši!

pondělí 25. března 2013

12/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"



Včerejší Inčin den "D", kdy dostala své první naušničky.
Johanka předvádí let motýla.

pátek 22. března 2013

Režim: dobíjení

 Nejspíš na mě padá jarní únava. Nebo vyčerpání z nedostatku sluníčka a příliš živých dětí. Přepínám do režimu dobíjení. Včera jsem si nadělila večerní koncert Psích vojáků a posezení u vína s kamarádkou. Úplně jsem zapomněla na čas;-), bylo to báječné! A dnes si jen tak lebedím, neuklízím, nikam nejdu. Snad jen večer vytáhnu šicí stroj, ale na to se těším...


 Taky mě potěšila látka, kterou mi H. donesl (chápejte, muž nosí ženě látku!!!) z charity. Pořád jsem přemýšlela, co z ní ušít, ale nakonec ji jen tak dala na stůl místo ubrusu. Rozstříhat ji můžu kdykoliv.
 A štrůdl jsem pekla včera, v očekávání milé návštěvy, která se bohužel nedostavila a asi ještě chvíli nedostaví - ale ze zcela omluvitelných a radostných důvodů, totiž celodenních nevolností;-). Úplně si vybavuju, jak ubíjely mě... Štrůdl jsem trochu vylepšila, o rozinky v rumu, kokos a mandle. Tohle už jsou poslední kousky:-).
PS: Dnes už ani nepeču!

středa 20. března 2013

Plstěníčko

Tak ještě jedna sada na přání. Vlna ale k jaru moc nepatří, takže ty další budou už do zásoby na příští zimní sezónu. Že bych zase vytáhla organzu?


Jaro vítej, kéž bys tu už vydrželo!

PS: Obraz je můj oblíbený od olomouckého rodáka Josefa Bartoloměje Krále - s "Modrou krajinou".

pondělí 18. března 2013

Audio

Můj muž je nadšený posluchač her. Zabírají mu veškerou paměť v mobilu. A jelikož je zrovna nemocný a já mu chtěla udělat radost, ušila jsem mu malé cestovní pouzdro na sluchátka. Krásnou inspiraci jsem našla tady. A zrovna mi u toho dávali film o Coco. Sice se trochu stydím, jsem v porovnání s ní hotový barbar, ale pocit z výsledku i Alexův úsměv za to šití stojí! Asi mu budu muset ušít ještě něco na "empétrojku" a externí hard disk, ať má cestovní sadu kompletní;-).


neděle 17. března 2013

11/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"
Tentokrát za Inku.


Večerní koupání s tátou.

sobota 16. března 2013

Růžový týden

Co se dá stihnout za 1 týden je občas neuvěřitelné. A hlavně té práce, která není téměř vidět! Uff. Jsem ráda, že je víkend. To by ale nesměl být nikdo nemocný! Tady alespoň koláž mých drobných radostí...


... knížka, jejíž přečtení jsem už dlouhou (předlouho) odkládala
... květiny k MDŽ, pěkné i po týdnu
... Marianne, můj první Moleskin (dárek od muže) a Johanka na "tapetě" jako zástupce mých dětí;-).

Pěkný víkend všem!

Hotovo

Konečně hotovo. Chtělo to jen popruh a knoflík na ozdobu. Včera už prošla zatěžkávací zkouškou, byť se mi zrovna k zimnímu oblečení vůbec nehodila. Ale měla jsem z ní takovou radost:-).


čtvrtek 14. března 2013

Jak to vidí Inka

 Dnes možná trochu banálně. Ale! Na nápad (zcela jistě neoriginální) mě přivedl článek na Centrum.cz, který ukazoval svět z ptačí perspektivy. Tedy né jen tu naši zeměkouli, ale zajímavé rastry, které vytvořila příroda i člověk. Tak mě napadlo, proč se naopak nepodívat směrem nahoru. Třeba u nás v parku. Vždyť Ingrid na to kouká skoro každý den. A jak doufám, už za pár dní bude výhled zas jiný, jarní.


Ve větvích stromů se už zběsile prohánějí ptáci za účelem námluv.


A strakapoud léčící jejich neduhy.


A vidíte to hnízdo?

úterý 12. března 2013

Kuchyňský

Světla víc, času míň. Znáte to? Tak alespoň kuchyň dostala svou dekoraci a čisté okno. Toť první vlaštovka jarního úklidu.



Ptáčka jsem dostala z charitní burzy. Shledala jsem, že na jeho výrobě nic není, tak jsem si udělala šablonku a teď už je vyrábím ve velkém;-).


Na "šnečky" jsem zase dostala recept od sousedky a stejně jako ona ho obohatila o skořici. Jsou výborné! A jednoduché. Znáte mě, nic složitého bych nedělala, všechny suroviny najdete doma. Těsto je za 5 minut, pak kynutí, příprava 5 minut a pečení. Díky Evi!

 Pro ty, co by to chtěli zkusit: na 8-12 šnečků 1 vejce, 120 ml mléka, 30 ml olivového oleje, 70 g másla, 1 malou lžičku soli, 45 g vanilkového cukru, 350 hladké mouky, 18 g kvasnic. Smíchat, nechat vykynout, udělat žížalky o cca 20 cm, trošinku rozplácnout a smotat. Potřít vodou. Při 170-180 stupních péct dozlatova (asi 15 min). Jak jsem psala, přidala jsem skořici a navrch posypala skořicovým cukrem. Přístě bych ještě přidala namočené rozinky, ořechy nebo tak něco. Fantazii se meze nekladou.


neděle 10. března 2013

10/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"
Tentokrát jen za Johanku.


 Johanka na procházce - před S-club "graffiti wall".


 

pátek 8. března 2013

Má první

 Ještě sice není úplně hotová, ale nedá mi to, musím ji ukázat. Je totiž první, kterou jsem si navrhla a ušila úplně podle sebe, byť podobných asi po světě běhá spousta. Inspirace je totiž všude kolem dost...
 Právě jsem ji došila a ještě zbývá dodělat ucho a dozdobit. Znáte to, to jsou věci, které trvají nejdýl;-). I když samotné šití mě také potrápilo. Odnesla to jedna jehla, spousta špendlíků a moje nešikovné prsty, které jsou jak cedník:-).
Tohle byla původní představa:
   Tohle je realita:


  Taška je variabilní - strana A i B se zipy, nebo po překlopení i bez nich.

  Opět jsem použila mou oblíbenou látku, které mi i nadále spousta zbývá;-). Výztuha z ronopastu, čelní látka zpevněna (prostěradlem), rožky pořádnou riflovinou.

středa 6. března 2013

Na velikonoční notu

Venku sluníčko, doma najednou světlo a ve vzduchu vůně jara. Snad, doufám! A protože to nějak rychle utíká, začala jsem s přípravou na Velikonoce. Zatím tedy skromně, trochou ozdob na větvičky, které někde musím nastříhat. Aby se to i u nás zazelenalo.


Ještě by to chtělo věneček, ten je hned další na řadě.


Na proužkovaná vajíčka jsem rozstříhala Inčin svetřík, který se (značka neznačka) roztáhl do šířky. Vyhodit mi ho bylo líto. Další puntíková látka už je nachystaná u šicího stroje. Letos to u nás bude asi trochu námořnické;-).

pondělí 4. března 2013

9/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"



  Páteční odpoledne s babičkou a Kubínkem v olomoucké ZOO.