29/13

 Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"

Nedělní lenošení se zajíčkem, aneb variace na Albrechta Duerera.
Inko, Inko! (Takhle se teď Johanka na Inku mračí skoro pořád.) Inka dělá první krůčky.

Sobotně výletní

Po dlouhé době všichni čtyři na výletě. A vlastně i víc než všichni, protože na nedaleký hanácký kopec Kosíř jsme se vydali společně s architektem nové rozhledny Svatoplukem Sládečkem a houfem jeho příznivců. Sice se dnes do Čech pod Kosířem rozjela asi půlka republiky, ale na rozhlednu už nás šel naštěstí jen zlomek. Kritickou prohlídku jsme zakončili piknikem, kde nechyběla ani ochutnávka vlastnoručně pečených, smažených či pálených poživatin, následně prudkým sestupem a přejezdem k domnělé keltské svatyni u Ludéřova. Samotný závěr proběhl v poklidu na zahradě Ludéřovské hasičské zbrojnice (rozumějte hospody).

Naše jediná společná fotka (vlevo) a právě dokončená rozhledna v celé svojí kráse.

Výklad architekta Svatopluka Sládečka a Rostislava Šváchy (historika umění).

Krásný den to byl!

Nestíhám

Na léto jsem se těšila už od podzimu. A teď mám strach, že hrozně rychle uteče. Děje se toho tolik a já nestíhám sledovat dny v kalendáři. Každý den nějaký úkol. Ten nejsvětší ale spočívá na bedrech mužské části rodiny, totiž dokončit památkářskou rekonstrukci bytu. Je to projekt, který započal z čirého nadšenectví před čtyřmi lety a který se konečně chýlí ke konci. Konečně říkám proto, že před pár lety bych si o něčem podobném nechala jen zdát, ale letos se to stane nejspíš skutečností. Budeme se stěhovat. Na zámek! Teda skoro... Představte si, že v době, kdy náš dům vznikal (1892), hýřily jeho interiéry barvami ještě víc než vidíte na těchto fotkách.

budoucí obývací pokoj

budoucí ložnice

Pod nánosy starých barev se poctivě hledaly stopy původní výmalby. Tak nějak to vypadá...

A takhle vypadá zbytek bytu. Ale pouze zatím! ;-)

chodba

kuchyně

 

dětský pokoj

Práci zdar!
PS: To nejsem já, ale naše všestranná pomocnice. Já jsem schovaná za plotnou a vařím;-).

Zas jeden (nejen) kuchyňský

I když už je doma skoro rozhodnuto, nějak se nemůžu zbavit hledání inspirace. Pro jednou přidávám to, co mě opět zaujalo. Není to žádný hi-tech, žádná překombinovaná, ale jednoduchá, funkční a příjemná kuchyně, kde bych ráda vařila. A nejspíš i nocovala...

 

K exteriéru domu samotného už bych několik výhrad měla, ale z vnitřku na mě dýchá teplo domova. Ten je pro mě důkazem, že ne všechno musí stát spoustu peněz. Majitelka, žijící v jihozápadní Anglii, je totiž kromě interiérové návrhářky rovněž zanícenou sběratelkou nábytku, takže většina vybavení pochází z bleších trhů, antiků či internetových aukcí. I nábytek z Ikea byste tu našli, i když až při bližším ohledání. Jo jo jo. Nežilo by se tu vskutku zle.

Btw., o takovéto pracovně si můžu nechat jen zdát!

 Celý článek zde: http://www.dwell.com/house-tours/article/collectors-choice

25/13

Každý týden aspoň jednou, čili "A portrait of my children, once a week, every week, in 2013"

Inka - pekelné soustředění při objevování nových světů.
Johanka fotí.