pátek 29. března 2013

Věci s příběhem

 Tenhle Kristus vítá naše návštěvy. Už dlouho. Je to vlastně taková z nouze ctnost, není kam ho dát. Kdysi mi ho přinesl táta, který ho zachránil před plameny ohně. Někteří lidi totiž když rekonstruují, tak opravdu důsledně - tj. všechno staré spálí. A tak se ocitl u mě. Na symboly si sice nepotrpím, ale tohoto Krista mám ráda pro jeho omšelost a výraz. Vždycky si představuju, jak visel na zdi malého domečku a nějaká stařenka z něj pravidelně ometala prach...


U nás doma máme spíš opačný problém. Staré věci (natož knihy!) se přeci nevyhazují. V rámci rekonstrukce bytu se vše staré snažíme zachovat, či dokonce obnovit. A ačkoliv trvá dýl, výsledek bude myslím stát za to. Snad už letos;-).

A tady ještě velikonočně...


PS: Dveře jsou replikou původních, vyměněných v době komunismu za panelákové! No chápete to?!

6 komentářů:

  1. Krásné ráno a krásný Velký pátek:-) Krásná výzdoba...starý Kristus mě nadchl. Již léta se chystám na tajné "zcizení" z tatínkovy půdy podobného skvostu, ale není to tak snadné, protože i když jsme sběratelsky postižená famílie, tak symboly víry se u nás raději schovávají na půdu bez ohledu na přání jiných...Mimo jiné, opravdu úžasné, jak renovujete svůj byt! Držím Vám palce, není to jednoduché, chce to obrovské znalosti, zručnost a cit a já obdivuji každého, kdo něco takového dělá! Krásné Velikonoce! Auka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář. U nás najde útočistě hodně věcí;-)... A s bytem to jde, jen trochu pomalu:-). Ale s radostí!

      Vymazat
  2. Kláro, mám to stejně. Vše staré k nám:) Kombinace s novými věcmi mi dovede udělat tu pravou radost. Nechápu, proč se takové poklady vyhazují.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Některé důvody chápu - třeba už není kam s tím;-). Ale "čistka" se mi vždycky dělá těžko.

      Vymazat
  3. Obdivuji a závidím staré kousky:-))))Nějak se mi nedaří posbírat nějaké kousky nábytku do obýváku...zatím tu vládne regálový systém Ikea,který se těším že brzo skončí ve sklepě na marmelády a tady to bude jednotné aspoň barvičkou...ale jde to pomalu.Držím pěsti při dokončování rekonstrukce.Máme nový domek a zjišťuju, že malý na to všechno co bych si tu přála mít:-)))krásný zbytek velikonočního pondělí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, u nás to jde taky pomalu. Dětský pokoj bude nějak vypadat asi až za pár let... Kousky sbíráme pomalu. Něco je děditství, něco "zápůjčka" od rodiny, něco Aukro a něco místní bazary. Když si něco zamanu, obhlížím třeba i půl roku. A ne vždy je na to čas a nálada. Jsem ráda, že je na blozích tolik inspirace. Domek trochu závidím;-).

      Vymazat