Bojujeme těžkou bitvu. Snažíme se vrátit do původního stavu náš byt z
roku 1892. Já se podílím spíš jen příspěvky do diskuze, ale můj muž a
jeho šikovný bratr by zasloužili medaile.
Práce jde pomalu, nikdo nemá tolik času, kolik by bylo potřeba. Ale daří se...
Kamna zatím ještě stojí velmi provizorně. Ostatně jako spousta věcí. Ještě to chvíli vezme ;-).
Takhle se bavím já ve volných minutách...
A takhle drandí Johanka.
Našla jsem vás díky Soně M. a musím říct velké óch na váš byt! Ačkoliv nehotovný, je v něm cítit obrovský potenciál a krása z něho čiší tak jako tak! A vidím, že minimálně v puntících máme k sobě blízko!
OdpovědětVymazatDěkuji, ale bude to chtít ještě hodně práce. Odkryli jsme nánosy sta let a znovu ho utváříme - s láskou, maximálním úsilím a minimem prostředků. Doufám, že se to povede a snad už v létě se do něj přestěhujeme - tedy vlastně jen o patro níž... Patřím také k čitatelům Vašeho blogu, byť tajným. Líbí se mi, jak zachycujete každodenní okamžiky.
OdpovědětVymazatPS: Do puntíků a proužků jsem blázen;-).
To je nádhera ... moc se těším na další fotky. Ten strop a ten prostor.) Krása!
OdpovědětVymazat