Dneska vařím já

Většinou nevařím ráda, ani často. Ale jednou za čas mě to chytne a trochu zaexperimentuju. Tentokrát podle receptu z "Alberta". Sice se slaný koláč nevyrovná boršči mého muže, ale i tak chutnal. 

S chutí do toho, půl je hotovo!

Pustila jsem se do šití vánočních povlaků, na které jsem si už pře víc jak čtrnácti dny koupila látku. Decentní a vtipnou. Alex nemá rád soby, a já vlastně taky přivandrovalce nemusím:-). Takže s jeleny! Ale ouvej, asi jsem to špatně spočítala, tak mi látky vyšlo jen na jeden a půl polštáře. Druhý tedy až příští týden, jen co dorazí látka od maminky. A aby nepřišly zbytky nazmar, vytvořila jsem z nich ještě vánoční "placky".

Ještě může rozkvést...

Venku je už hrozně dlouho pořád šedivo, člověk by nejraději pořád spal. Ale dítko ho nenechá, aspoň to naše. A když k tomu přibudou ještě milé povinnosti jako je tvorba kytiček pro vánoční charitní burzu, spánek je odsunut až na poslední místo. Mně ale všechno tohle baví a těším se, až se někdo bude radovat z toho, že mu nově vykvetl stará kabát nebo halenka.

 

PS: Nedostatek světla trápí i můj fotoaparát:-).

Ptáčci

Blíží se Vánoce - naše první s Johankou a Alexem. A mé tvůrčí pnutí mi nedá, abych první stromeček nenazdobila podle sebe. S výrobou ozdob jsem začala v předstihu a ještě zdaleka nejsem hotová. To bych ale taky nesměla větší část rozdat:-).

Úvodem

Johančiny křtiny - srpen 2011

Chtělo by to alespoň pár slov úvodem. Nejsem zrovna dobrý pisatel, ale přesto... Inspirací k založení vlastního blogu pro mě byly překrásné stránky mých kamarádek a také to, že mí rodiče se vyhýbají sociálním sítím. Doufám, že alespoň takto budou moci sledovat, co se u nás doma děje a já budu mít příležitost překonat sama sebe a vložit svou zbývající energii do něčeho kreativního (kromě diplomky, která už opravdu HOŘÍ). Příspěvků bude asi poskrovnu, ale snad budou stát za zhlédnutí, což?!