Chci poděkovat za všechny milé komentáře, e-maily a zprávy, které mi (nejen) v prvních dnech moc pomohly!
Zdržely jsme se dýl, než jsem si myslela. Do zpěvu nám často nebylo, Johanka nakonec musela na operaci. Ale i přesto jsme si užily spousty dobrých věcí - času stráveného společně nad hrami, čtením, malováním, milých sester i spolubydlících (díky Janko, Evičko, Danko, Jani!). Dokonce se nám trochu stýská, není to však nic proti tomu, jak se nám stýskalo po rodině. Domov je domov a jaro za oknem už nás láká ven. Tak snad již brzy, jen co doléčíme vlekoucí se nachazení...
PS: I já se něčemu přiučila - háčkováčkování mě moc baví!
Super, ze ste uz doma:) uzivajte si to...
OdpovědětVymazatTo mám radost!
OdpovědětVymazatHurá!
OdpovědětVymazatJá přehlídla, že jste byly v nemocnici! Hlavně, že už je dobře. Jste statečný.
OdpovědětVymazatHáčkování jsem si vloni v nemocnici taky dost užila...
Doma je doma. Opatrujte se:).
je dobře, že už jste doma. Kéž je jen a jen lépe.
OdpovědětVymazatAhoj Klárko,děkuji, ale i vy jste byly s Johankou úžasné a bez vás by to nebylo ve FNsP ono.Těšíme se na letní setkání. Pááááááá Jana
OdpovědětVymazatKlári, teď už bude dobře! A za háčkování máš moji hlubokou poklonu:)
OdpovědětVymazatHolky, moc děkujeme. Snad už bude jen líp. Tahle varování jsou mi vždycky důvodem k zamyšlení...
OdpovědětVymazatJani, a bez vás holek by ten náš pobyt byl o dost smutnější! Díky.