Sobotní dopoledne ve Vysokém Mýtě

Mýto míjíme pokaždé, když jedeme navštívit babičku na Sruby, které jsou od něj coby kamenem dohodil. Ale na výlet jsme se tam vydali poprvé a stálo to za to, i když kdo by v sobotu dopoledne čekal živé město, bude určitě zklamán. Ani jedna z krásných městských dominant a atrakcí neměla pro návštěvníky dveře otevřené, s restauracemi a kavárnami to bylo jen o málo lepší a úderem dvanácté, kdy zavřely i poslední obchody, se centrum naprosto vylidnilo. Přesto nás Mýto, založené už Přemyslem Otakarem II. po polovině 13. století, nadchlo. Do gotiky spadá také původ jeho nejvýznačnějších památek - rozlehlého čtvercového náměstí, kostel sv. Vavřince a kamenných hradeb s baštami a bránami. Půvabné jsou i fasády domů - nejčastěji barokní a klasicistní. Překvapením pro nás byla nádherně opravená sokolovna z roku 1900. A to si asi ještě některé památky necháváme na příště. Vycházku jsme zakončili v obchodě s dřevěnýma hračkama a v zápětí v cukrárně. To aby si i Johanka přišla na své;-).