Z jarní únavy se nakonec vyklubalo úplně něco jiného, ale o tom později. Každopádně nechuť něco dělat, byť jen domácí práce, se mě drží jako klíště. Tvořivá nálada je ta tam. Ale čekám, že se brzy vrátí, jsou v tom určité zákonitosti. Prozatím musím alespoň poděkovat úžasným babičkám, dědům a mému muži, kteří se o mě a Johanku moc pěkně starají. A přidávám pár aktuálních snímků...
|
Tak aspoň ten poslední je velikonoční;-) |
Klári, jak já ti rozumím:-)
OdpovědětVymazat